Přestože tato látka tvoří 60 % našeho těla a je obsažena v každé naší buňce, mám dojem, že se ve světě fitness řadí po jídle až na druhé místo v důležitosti. A přitom je hydratace těla nezbytná pro fungování celého našeho organismu. Pojďme si proto trochu oprášit pár faktů, které víme o vodě z hodin biologie.
Důležitost vody pro náš život
Jak už jsem řekla, naše tělo tvoří z 60 % voda. Tuto hladinu je nezbytné udržet pro správné fungování buněk a veškerých orgánů. Voda má v našem těle hned několik funkcí:
- Slouží jako transportér kyslíku a živin (spolu s krví, v níž je obsažena)
- Pomáhá regulovat tělesné teplo
- Odvádí odpadní látky pryč z těla
- Tělo využívá vodu při přeměně živin na energii
Na správné cirkulaci vody v našem těle jsou závislé v podstatě všechny naše tělesné soustavy (trávicí, rozmnožovací, nervová, atd.) i veškerá termoregulace.
A konečně, správný přísun vody do našeho těla zajišťuje pevné zdraví z dlouhodobého hlediska. Je prokázáno, že u lidí, kteří dodržují pitný režim, se snížilo riziko různých onemocnění, mezi které patří některé druhy rakovin (rakovina prsu, tlustého střeva aj.) a u dětí klesla pravděpodobnost dnes již velice rozšířené dětské obezity.
Pijte vodu, pijte čistou vodu…
Voda je tedy základní živinou pro lidský organismus. A ačkoliv nepociťujeme tak intenzivně nižší stupeň dehydratace jako například pociťujeme hlad, voda v našem organismu prostě chybí…
Je takovým paradoxem, že zatímco jídelníček z minulých dní si dokážeme vybavit, kolik jsme toho za den vypili, si často nevzpomeneme. Já jsem ukázkovým příkladem toho, jak se nemá pít. Už od dětství mám obrovký problém s denním přísunem tekutin. Pravděpodobně jsem byla v minulém životě velbloud a funkce dlouhodobé hydratace mi z nějaké části zůstala, protože jsem byla schopná za celý den vypít skleničku o objemu 300 ml a cítit se fit, což rozhodně nebylo dobře. A to se tady nebavíme o životě aktivního sportovce, nebo člověka, který se snaží žít zdravým životním stylem, ale o životě normálního dítěte. Bylo proto normální, že mi při odběru krve nemohli nalézt žílu, nebo že jsem neměla v pořádku výsledky moči.
Jak je to ale s těmi pomyslnými 2 litry vody na den? Samozřejmě je to určitá hranice, která by měla být dosažitelná pro každého z nás, nevyjímaje děti. Ale jinak se musí zohlednit více faktorů, a sice tělesná hmotnost člověka, jeho aktivity a také dané klima (jestli je horko, nebo chladno – počasí hraje totiž obrovskou roli). Také požadavky na hydrataci sportovce a běžného člověka se od základu výrazně liší.
Pokud ale někdo máte problém s dodržováním pitného režimu, jako jsem kdysi měla i já, radím vám koupit si například dvou litrovou konvici, do které si uděláte vodu s citronem (přirozená detoxikace organismu) a tu dáte během dne do lednice. Z ní si samozřejmě odměříte i přísun během dne, kdy jste mimo váš domov. Tato konvice musí být na konci každého dne prázdná. Uvidíte, že se po čase naučíte rozdělovat si rovnoměrně přísun vody po celý den a budete se cítit lépe jak po fyzické, tak psychické stránce (mohou odeznít časté bolesti hlavy, trávicí potíže a jiné nepříjemnosti). Po určité době se pokuste vaší denní dávku tekutin zvyšovat, zvláště pokud máte aktivní životní styl (v tomto případě byste měli dodržovat dávku minimálně třech litrů denně).
Jak poznat dehydratované a vyschlé tělo?
Naše tělo si s námi poměrně rádo a často hraje, což dokazuje i tím, že dovede svou dehydrataci nějaký čas maskovat. Proto pokud máme pocit žízně, jsme již pravděpodobně z 2 % dehydratovaní. Pro prevenci pocitu žízně proto vypijte cca za hodinu 300 ml vody (ale ne víc, najednou tělo není schopno pojmout větší množství).
Dehydratace jako taková se v organismu projeví únavou, sníženou soustředěností, bolestmi hlavy a větším příjmem potravy (takže známé pořekadlo „Hlad je jen převlečená žízeň“ zde nabývá na pravdivosti). Ve vyšším stupni dehydratace se může projevit tzv. tělesný kolabs, kde máme intenzivní pocit horkosti, ale zároveň suchosti v očích a ústech. V případech extrémní dehydratace dochází k častým křečím, horší se kvalita zraku, pálení při močení, vysychá pokožka a dostavují se také pocity blouznění (při nadměrném výskytu je také dobré zařadit do jídelníčku hořčík).
Co se týče močení, mám tu pro vás jednoduchou radu. Všímejte si její barvy, leccos vám napoví (a ne, není to nechutné). Dokonce i to, jestli jste dostatečně hydratovaní.
Dehytratovaný sportovec = špatný sportovec
Jak už bylo řečeno, sportovec, který žije aktivním životem, potřebuje jiný pitný režim, než normální jedinec. Sportovní výkon se sice při nízkém stupni dehydratace nemění tak drasticky jako psychická nálada, ale s vyšší zátěží už se tělo vyrovnává hůř. 1 % tedy skoro nepociťuje, ale pokud sportovec ztratí 2 % váhy tělesného potu, dochází ke zhoustnutí krve, zvyšuje se tep a tělesná teplota a při 3 % se zhoršuje fyzický výkon sportovce. Je tedy nezbytné, aby tělo bylo během sportovního výkonu dobře hydratováno (nikdy ale nedoháněje pitný režim během cvičení, při příjmu vyššího množství vody by se vám nemuselo udělat dobře).
Dehydratace organismu dále vede ke zhošení kardiovaskulárních funkcí, onemocnění CNS (centrální nervové soustavy) a v neposlední řadě ke zhoršení metabolismu, s čímž se člověk, který se snaží redukovat svou váhu, vyrovnává jen velmi těžko.
Nedostatečný příjem tekutin může také vést k tzv. přehřátí organismu, ke kterému mimo jiné dochází i při nevhodně zvoleném oblečení na sport, které neodvádí z těla pot a které není během cvičení moc příjemné.
Voda je tedy nejdůležitější látkou pro správné fungování těla. Nezapomeňte, že jedině pravidelným pitným režimem a odpočinkem docílíme regenerace organismu, která je pro sportovce tak důležitá. A protože začíná léto, mějte na paměti, že se v tomto ročním období musí pít nejméně dvakrát tolik. V teplém podbnebí totiž dehydrataci pociťujeme mnohem snáz!
Hýžová Gabriela
